Germáni v okolí
Území Markomanů severně od dunajské hranice se od provincií výrazně lišilo. Podle hustoty sídlišť a bohatství hrobových nálezů lze předpokládat, že mocenská centra kmene se nacházela především v oblasti Dyjsko-svrateckého a Dolnomoravského úvalu. Sídliště představují na našem území nejpočetnější typ archeologických památek doby římské. Byla zakládána na terasách a mírných vyvýšeninách v těsné blízkosti vodních toků a tvořilo je seskupení několika málo obydlí a objektů výrobní a skladovací povahy.
Území germánských kmenů ve střední Evropě v době římské
Typickým stavením na sídlištích byly jednoprostorové zahloubené domy obdélného půdorysu s obytnou plochou kolem 15 m². Kromě zahloubených polozemnic se na sídlištích objevují jednoduché jámy sloužící ke skladování zásob obilí, k těžbě hlíny nebo jako odpadní jámy. Méně časté, a zároveň archeologicky obtížněji doložitelné, jsou nadzemní stavby dřevěné konstrukce, které snad sloužily jako sýpky. Na sídlišti v Pasohlávkách byla objevena pro Moravu unikátní rozměrná nadzemní halová stavba.
Germánská sídliště doby římské v okolí Hradiska u Mušova
Početné nálezy ze sídlišť dokládají široké spektrum řemeslné činnosti. Invenci germánských hrnčířů ilustruje pestrá a bohatá tvarová a výzdobná škála keramických nádob. Důležitým oborem bylo zpracovávání kovů, o čemž nejlépe svědčí několik železářských pecí a slévačská dílna, objevené v posledních letech na sídlišti v Pasohlávkách. Germáni doby římské na našem území se ale převážně věnovali zemědělství a chovu zvířat. Mezi zvířecími kostmi, nalezenými na sídlištích, rozeznáváme např. skot, prasata, ovce, kozy a koně.
Vizualizace germánského sídliště
Římský dějepisec Tacitus napsal na konci 1. století n. l. o germánských kmenových vůdcích ve střední Evropě následující slova: „Markomani a Kvádové si uchovali až do doby, na kterou se ještě pamatujeme, krále domácího původu ze vznešeného rodu Marbudova a Tudrova. Dnes snášejí i cizí. Moc a hodnost králů se opírá o schválení Říma. Tu a tam jim pomáháme vojensky, častěji penězi, a jejich vážnost není proto menší.“ Z toho usuzujeme, že Římská říše své mocenské zájmy prosazovala na barbarském území především politickými a ekonomickými prostředky. Spřátelení germánští hodnostáři se různě podíleli na tranzitním dálkovém obchodu, dostávali od Římanů četné diplomatické dary a jejich družiny se někdy účastnily i bojů při vnitropolitických sporech v samotné Itálii. Řím zároveň často aktivně zasahoval do řešení vnitřních záležitostí germánských kmenů, včetně otázek následnictví.
Římská bronzová nádoba s vyobrazeními germánských náčelníků z královského hrobu u Mušova
Mimořádným archeologickým svědectvím o vlivu římské říše na prostředí místní markomanské elity je tzv. královský hrob u Mušova, jenž byl nalezen na terase na severním břehu Dyje nedaleko Hradiska. Přesto, že byl ještě v době římské vykraden, dochovaly se zde ukázky unikátního bohatství, které ho činí nejbohatším mezi germánskými hroby z 1. a 2. století n. l. v Evropě. Nalezlo se v něm přes 200 většinou luxusních předmětů germánského i římského původu, které prozrazují, že jejich majitelé byli silně ovlivněni římskou kulturou. V hrobové výbavě lze díky přítomnosti některých předmětů, vyrobených již v 1. století, spatřovat bohatství nabývané po delší dobu. Nejmladší nálezy, například honosné ostruhy a kování opasků, naznačují, že k uložení pohřbu do země došlo snad v průběhu markomanských válek nebo krátce po jejich skončení. Podle jednoho z možných výkladů zde byl pochován kmenový náčelník (snad s dalšími rodinnými příslušníky), který byl patrně představitelem říši příznivě nakloněné místní elity a za svou loajalitu byl římskými okupanty bohatě odměňován.
Římská lampa z královského hrobu u Mušova
Bližší informace o Germánech doby římské v okolí Mušova získáte i v našem Návštěvnickém centru. Originální nálezy ze sídlišť, hrobů a především z královského hrobu u Mušova můžete shlédnout ve stálé výstavě v nedalekém Regionálním muzeu v Mikulov. Jednotlivé zastávky naučné stezky „Germáni před branami Římské říše“ Vás zavedou k místu posledního odpočinku markomanského náčelníka a cestou můžete stanout i tam, kde kdysi vzkvétala osada „pasohláveckých“ Germánů doby římské.
Germánská přezka z královského hrobu u Mušova
Germánská ostruha z královského hrobu u Mušova