Návštěvnické centrum

Sluncem prozářená krajina, tvořená mírnými kopci a říčními údolími s divokou vegetací lužních lesů, které vévodí monumentální panorama zářivě bílých vápencových skal Pavlovských vrchů, byla již od doby kamenné domovem různých lidských komunit. Tento úrodný kousek země, který až v moderní době výrazně přeměnila výstavba soustavy vodních nádrží Nové Mlýny, si generace po generaci předávaly nejrůznější lidské komunity a kultury, přičemž se jejich stopy hluboko zaryly pod zem. Jejich početné archeologické pozůstatky dnes tvoří integrální součást krajiny a zároveň představují kulturní dědictví, které je ojedinělým bohatstvím obcí, kraje a celé země.

Pohled na obec Pasohlávky od jihozápadu

Obec Pasohlávky, do jejíhož katastru dnes spadá i území zaniklé obce Mušov, je počtem a kvalitou zjištěných archeologických nalezišť a nálezů naprosto unikátní v celé České republice. Velkou měrou k tomuto stavu přispěly záchranné archeologické výzkumy, které zde byly prováděny před výstavbou vodních nádrží v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.

Pohled na obec Pasohlávky od severozápadu. Návrší na horizontu je Hradisko u Mušova.

Na území bývalého katastru Mušova je známo 28 a na katastru Pasohlávek 21 archeologických lokalit. Prakticky nenajdeme období pravěku, které by zde nebylo zjištěno ve formě hrobů, osad či ojedinělých nálezů. Právem lze proto říci, že je to obec s historií několika tisíciletí. Na jejím území, ať již se pohybujete v intravilánu obce, v oblasti rekreační zóny nebo na břehu vodní nádrže, všude Vás obklopují stopy dřívějších obyvatel – posledních lovců a sběračů, prvních zemědělců, nositelů kultur pohřbívajících ve skrčené poloze, bojovných Germánů nebo nejstarších Slovanů.

Krajina pod Pálavou před a po vzniku vodních nádrží Nové Mlýny

Obec Pasohlávky a její obyvatelé se k tomuto bohatému historickému odkazu hrdě hlásí, cení si jej a snaží se o něj náležitě starat. Zároveň ve spolupráci s odborníky, především z Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Brno, v. v. i., chtějí postupně co nejvíce archeologických hodnot zprostředkovat i dnešním návštěvníkům obce.

Obec Mušov a její okolí v době záplav před vybudováním vodních nádrží

Pestrost, vyspělost a historický význam zdejších dřívějších kultur svědčí o tom, že tato úrodná oblast odjakživa inspirovala lidská společenství k uskutečnění svých snů. Jeden takový sen – připojení území k Římské říši – se ve 2. století n. l. zřejmě pokusil, byť nakonec neúspěšně, realizovat i římský císař MARCUS AURELIUS. Nelze vyloučit, že se dokonce na našem území objevil v čele svých vojsk. V každém případě jeho armáda krátkodobě ovládla větší část dnešní Moravy. Především v okolí Pálavy a podél řeky Dyje se nacházely tisíce vojáků slavných římských legií, které na návrší Hradisko na území dnešních Pasohlávek vybudovaly své ústřední ležení.

Řeka Svratka u Mušova na historické fotografii

Archeologické lokality v oblasti dnešních vodních nádrží Nové Mlýny