Římské tábory na našem území

Postupné objevování stop římského vojska dnes již umožňuje poměrně přesné pochopení plošného rozsahu a intenzity římského zásahu, a také strategii velitelů císaře Marca Aurelia. V současnosti je známo několik desítek „polních táborů“, které byly objeveny na základě barevných a růstových odlišností v obilí, zřetelných na fotografiích pořizovaných z výšky, nebo v průběhu terénních výzkumů. K dispozici jsou též další indicie, které mohou svědčit o římských vojenských aktivitách (např. zatím neověřené úseky příkopů, drobné nálezy vojenského charakteru apod.).

Římské tábory na sídelním území Markomanů v období markomanských válek

V „polních táborech“ byly v závislosti na jejich velikosti rozmístěny větší či menší vojenské jednotky. Opevněny byly příkopem a hliněným valem. Zdá se, že jejich vnitřní zástavba byla tvořena pouze stany a provizorními přístřešky. Mnoho z nich dosahuje překvapivě velkých rozměrů, až 50 hektarů, a mohlo v nich být umístěno vojsko o síle přesahující počet 10.000 mužů. Jiné jsou naopak svojí rozlohou velmi malé a sloužily pro ubytování menší taktické jednotky nebo jako chráněná kotviště podél Dyje a Jihlavy.

Římské tábory Ivaň, Mušov – Na Pískách a Drnholec v okolí Hradiska u Mušova

Kontrola obyvatelstva, které nebylo vůči okupační armádě vždy přátelsky nakloněno, byla jedním z úkolů vojenských jednotek. Neméně důležitý byl ovšem i dozor nad hlavními trasami komunikací, včetně brodů a míst vhodných pro kotvení, jejichž bezpečné ovládání bylo nezbytné pro rychlé přesuny vojáků a zásob v rámci válečných operací. Tok Moravy a Dyje byl zřejmě Římany využíván pro říční transport obrovského množství potřebných zásob pro vojáky a zvířata.

Vizualizace části římského polního tábora

Největší koncentrace „polních táborů“ na Moravě byla zjištěna v okolí Hradiska u Mušova. Tábory v poloze Mušov Na Pískách na jižním břehu Dyje nebo v Ivani na východním břehu Jihlavy, zřejmě sloužily pro posádky střežící přístupové cesty k centrální pevnosti na Hradisku. Rozměrné tábory, objevené severně od Přibic, snad krátkodobě pojímaly velký kontingent legionářů na počátku válečné výpravy vedené směrem na sever a severovýchod. Některé tábory budovala římská armáda v místech s největší koncentrací germánských sídlišť, jako jsou například střední tok Dyje, jižní část Brněnské kotliny nebo dolní tok Moravy na rakousko-slovenském pomezí. Další tábory – v Olomouci, Hulíně-Pravčicích nebo v Jevíčku – byly nejspíš určeny posádkám, jejichž úkolem byla kontrola přístupových cest do moravské sídelní enklávy ze strany Germánů žijících v České kotlině či ve Slezsku.

Část příkopu a brána římského tábora na území obce Ivaň

Legionáři před stanem, dnešní rekonstrukce